Česká ježibaba je příbuznou ruské baby Jagy a dalších babizen ze slovanských pohádek a mýtů.
V pohanské mytologii byla zosobněním bouře, poletovala v železném ohnivém hmoždíři, stopy zametala pometlem, a když letěla vzduchem, vzdychala země, duly větry, vyla zvěř a stromy se skláněly.
Lidé si ji představují jako odpornou,


shrbenou a vyhublou stařenu se železnými zuby, rozcuchanou, nosatou a dlouhobradou. Bydlí v hustém lese v chaloupce na stračí nebo kuří noze, ohrazené plotem z lidských kostí. V Čechách se nastěhovala též do chaloupky z perníku. Ve své chatrči ježibaba číhá na lidi, které by snědla a vaří čarodějné lektvary z muchomůrek, rulíku zlomocného, blínu černého, mandragory a dalších roztodivných přísad.